LÉČBA BOLESTI

&

PÉČE O SPRÁVNÝ POHYB

   
     

Škodí nám praskání v kloubech? Co ho vlastně způsobuje?

Každému z nás občas „zapraská“ v kloubech. Někteří to dělají dokonce cíleně, ať už v kloubech ruky nebo třeba krční páteře. Tento jev zvaný „fenomén lupnutí“ je využíván také fyzioterapeuty při technikách tzv. kloubní manipulace. Jak a proč tento zvuk vzniká? Škodí kloubům nebo naopak prospívá? K čemu kloubní manipulace slouží? Na všechny tyto otázky se podíváme trochu podrobněji. Fenomén lupnutí a jeho podstata nedává vědcům spát již několik desetiletí. Během této doby vznikla řada teorií, které se tento jev snažily vysvětlit. Bohužel dřívější zobrazovací technologie ještě nebyly na takové úrovni, aby byly schopné podat potřebné informace a tyto teorie potvrdit či vyvrátit. S příchodem nejmodernějších technologií jako je např. funkční magnetická rezonance, která je schopna „nahlédnout“ do kloubu v reálném čase, jsme však dostali příležitost do této problematiky nahlédnout daleko detailněji.
 
K vysvětlení podstaty „praskání“ v kloubech nám může pomoci výzkum Kawchuka a kol. z roku 2015, ve kterém byly pod zmiňovanou funkční magnetickou rezonancí zkoumány metakarpofalangeální klouby (základní klouby prstů) ruky. Bylo zjištěno, že při dostatečně silně provedené trakci v kloubu, kdy dojde k potřebnému oddálení kloubních ploch od sebe a tím k vytvoření podtlaku v kloubním prostoru, se uvolní nitrokloubní oxid uhličitý a vznikne zde bublina tvořená CO2. Právě vznik této bubliny je doprovázen známým „prasknutím“. Tento fyzikální jev vzniku dutin v kapalině při lokálním poklesu tlaku se nazývá „kavitace“. Opětovná resorpce bubliny do synoviální tekutiny v nitrokloubním prostoru trvá zhruba 15 až 30 minut. Zde je potřeba říci, že např. u facetových kloubů páteře zatím vznik této bubliny potvrzen nebyl. Velikost a umístění těchto kloubů jejich zkoumání stejným způsobem, jako kloubů na ruce, velmi znesnadňuje. Nálezy zvětšeného nitrokloubního prostoru ve fasetových kloubech doprovázené slyšitelným prasknutím však mohou teorii kavitace i v těchto segmentech podporovat.
 
Výsledky celého popisovaného procesu lze pak efektivně využít v rehabilitaci. Následkem vytvoření bubliny CO2 a zvětšením nitrokloubního prostoru dochází prokazatelně ke zvýšenému rozsahu hybnosti v daném kloubu, k lokálnímu snížení svalového napětí a v neposlední řadě i ke snížení bolestivosti. Řada lidí má však z tohoto druhu terapie obavy, protože zmiňované praskání v kloubu bývá často subjektivně vnímáno negativně. Proto může mít např. člověk, který má bolestivě ztuhlý krk, zábranu nechat si krk napravit takovýmto „odkřupnutím“. Přestože i zde existuje řada faktorů, které je při takovémto druhu terapie nutné dodržovat a jako všechny druhy terapií má své i kontraindikace, při správné indikaci je to metoda pro drtivou většinu populace zcela bezpečná a vysoce efektivní, což je potvrzeno i celou řadou studií.
 
Že ani opakovaná kloubní manipulace nezpůsobuje degenerativní změny v kloubech, si na vlastní kůži vyzkoušel kalifornský lékař Donald L. Unger. Při jeho dnes již velmi známém experimentu si alespoň 2x denně po celých 50 let praskal klouby pouze na levé ruce. Tyto klouby tak byly prasknuté minimálně 36 500x. Když je pak pomocí RTG snímků porovnal s klouby na pravé ruce, kterou ponechal pouze jako kontrolní, nebyly na kloubech obou rukou nalezeny žádné rozdíly. Přestože tedy někomu může být tento zvuk nepříjemný, není nutné z něj mít obavy a nezřídka nám může být i užitečný.

     
 

Novinky / blog

 
   
     
 
Zobrazit další novinky Zobrazit všechny novinky
 
     
Upozornění na používání souborů cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.